Zpět na seznam

Orchideje rodu pleurothalis

Pleurothalis

Foto: Orchideje rodu pleurothalis
Detail
Kategorie Exotické rostliny
Tvary rostliny hrozen
Barvy listů zelená
Tvary listů kopinaté
Typy listů listnaté
Požadavky rostliny slunce, polostín, sucho, vlhko, teplomilná, nenáročné, zimní pokrývka
Použití rostliny nádoby, ornamentální výsadby
Popis

Někteří droboučcí zástupci tohoto rodu mohou připomínat vše možné, jen ne orchideje. Nízké a husté trsy mnohdy nepatrných lístečků porůstají podobně jako mech vlhčí a stinnější místa na stromové kůře a do vzhledu „opravdových orchidejí mají opravdu daleko a to i v kvetoucím stavu.
Květy pleurotalisů jsou velmi droboučké a vzhledově vzdálené od stejných orgánů „normálnějších“ orchidejí. V květech dominuje napůl rozevřená „tlamka“ dvojice sepalů (horní a dolní vnější okvětní lístek. Květy se objevují v malých hroznech a tak jsou nápadnější. Velkou okrasnou hodnotu ale nemají. Hlavní dekorací tohoto rodu jsou jeho válcovité, opačně kopinaté nebo lžícovité listy vyrůstající v trsech. Listy vyrůstají z plazivého hustě větveného oddenku na silně zredukovaných zbytcích pahlíz. Nepřítomnost pahlíz může při pěstování některých méně suchovzdorných druhů způsobit nepříjemnosti - jemné kořínky mnoho vody neudrží a rychle vysychají. Lístečky po podobném přísušku opadnou, samotná rostlina přežije, ale do původní podoby regeneruje několik let. I proto je řada zástupců proti suchu vybavena dužnatými listy nebo silnou voskovou pokožkou a právě tyto druhy jsou vzhledově nejatraktivnější.
Některé druhy rodu Pleurothalis vytvářejí zvláštní srdčité listy. Jedním z nejmenších zástupců tohoto rodu je druh Pleurothalis grobyi z Mexika.
V rámci bohatého rodu Pleurothalis najdeme kromě většiny epifytů také mnoho skalních a zemních druhů. Mnohé z nich vystupují až do nadmořských výšek okolo 3000 metrů.

Pěstování:
Pěstování téměř všech druhů rodu je poměrně jednoduché. Potíže mohou být jen s nejvíce vlhkomilnými a stínomilnými druhy a některými horskými skalními pleurotalisy. Podle povahy a vzhledu listů odhadneme potřebné světelné podmínky a míru odolnosti vůči suchu. Čím jsou listy tvrdší a dužnatější, tím více slunce a sucha rostlina snese a zároveň je méně odolná proti přemíře vody u kořenů. Pokud se nové listy budou od starších lišit větší délkou nebo změnou tvaru, má rostlina málo světla.
Všechny zástupce rodu kultivujeme epifyticky, závěsný nosič z borové kůry nebo kolíku černého bezu by měl být vyšší než vyžadují rozměry rostliny a to kvůli stabilitě mikroklimatu kořenové soustavy. Z toho důvodu přidáme při montáži pod trsy rostlin tenkou vrstvu mechu rašeliníku.
Zástupci rodu nevyžadují žádnou výraznou zimní klidovou pauzu, i proto se mimořádně hodí do pokojových florálií.

Množení:
Mnoho specializovaných firem se množením těchto rostlin nezabývá, dovozy z přírody jsou zákonem zakázány a navíc by se jen těžko realizovaly, vzhledem k jejich citlivosti. Pokud někdo vlastní pleurotalisy, měl by si jich vážit, protože jejich získání není jednoduché.
Nové fotografie rostlin