Maniok jedlý je tropická rostliny pěstovaná v polním hospodářství. Je to slabě dřevnatý keř, 1 -5m vysoký, často málo větvený, se zřetelnými jizvami po listech na stonku. Všechny části rostliny obsahují mléčnou šťávu. Listy jsou 3 -9 laločné až téměř dlanitě dělené. Květních obalových lístků je pět, u samčích květů jsou srostlé, u samičích volné, zvenčí bledě zelenavé, uvnitř zčásti karmínově červené.

Listy jsou střídavé, s 5 -17cm dlouhými řapíky, kousek nad střdem nejširší, 6 -17cm dlouhé, 1 -5cm široké, zašpičatělé, na spodní straně většinou modravé. Květy vykvétají v latách na konci stonku, jsou zvonkovité, 6 -12mm velké, uvnitř na bázi s oranžově zbarvenou nektarovou žlázou.

Nejvíce je samčích květů s deseti tyčinkami a málo samičích se semeníkem se třemi třásnitými větvemi blizen.

Maniok je základním živobytím pro 500 milónů lidí a tak představuje jednu ze šesti nejdůležitějších výživných rostlin na světě. Jeho 30 -90cm dlouhé a 5 -10cm široké podzemní hlízy obsahují mnoho škrobu a látku uvolňující kyanovodík, která se musí odstranit vymýváním nebo zničit zahříváním.

Čeleď:
Euphorbiaceae - pryšcovité

Původ:
Maniok jedlý pochází z tropické Ameriky.

Výskyt:
Maniok se pěstuje všude v tropech, většinou na malých polích.

Použití:
Maniokovou mouku se není možné odmyslet z brazilské ani ze západoafrické kuchyně. Z mléčné šťávy příbuzného druhu Manihot glazovii se získává latex.