Rod Copiapoa zahrnuje několik desítek druhů, z nichž nejzajímavější jsou tzv. bílé druhy. Tyto rostliny vytvářejí na povrchu pokožky vrstvu krystalických vosků, které způsobují šedobílé zbarvení těla. Vrstva vosků je výrazná zejména na rostlinách rostoucích na jejich původních stanovištích, kde chrání pokožku před účinky prudkého slunečního záření (odráží paprsky). Zároveň zabraňuje přílišnému zvlhnutí rostlin při silných mlhách, které jsou často jediným zdrojem vláhy.
Kulturní jedinci tohoto druhu mají ve srovnání s importovanými rostlinami pokožku jen nevýrazně pokrytou voskovitým povlakem. Otrnění ale zůstává kontrastní, i když je u jednotlivých forem značně rozdílné. Zajímaví jsou např. jedinci se dvěma středovými a žádnými okrajovými trny.
K druhu Copiapoa cinera patří několik blízce příbuzných rostlin, vedených buď jako samostatné druhy nebo jako variety, což se z botanického hlediska ukazuje správnější. Je to varieta albispina, varieta columna-alba, varieta dealbata a ve sbírkách nejrozšířenější varieta haseltoniana. tato variety se dobře rozliší od variety cinera podle tenčích, oranžově žlutých trnů.
Copiapoa cinera má solitérní nebo mírně odnožující stonky, dosahující ve stáří okolo 20cm v průměru a výšky přes 1m. Černé trny výrazně kontrastují s šedobílou pokožkou těl, podle které byla rostlina nazvána, cinereus = popelavý. Květy jsou nenápadné, světle žluté, asi 3cm široké a raší ze středu rostliny.

Čeleď:
Cactaceae - kaktusovité

Původ:
Copiapoa cinera roste na úzkém pobřežním pruhu severního Chile, kde po celý rok téměř neprší. Je tedy odkázán na příjem vody z vydatných mlh přicházejících od oceánu. V těchto končinách roste na kamenitých plošinách v čistě minerálních půdách bez doprovodu jiné vegetace.

Pěstování:
Pěstování rostlin na vlastních kořenech je obtížné, ztrátám rostlin i pomalému růstu zabráníme roubováním na některou z běžných podložek. Pokud chceme tuto rostlinu pěstovat na vlastních kořenech, zasadíme ji do čistě minerálního, propustného substrátu a zaléváme jen mírně a občas, tvorbě voskovitých povlaků napomůžeme umístěním rostlin na teplé, slunné stanoviště s vyšší vlhkostí vzduchu. Začátkem vegetace vyžadují stínění a zimě chladno.

Množení:
Tento druh kaktusu množíme roubováním, jiné množení je obtížné.